NAŠE VIZE
Každý strom, zejména stromy ve městě, slouží k maximálnímu utlumení klimatické změny a adaptaci na ni. To znamená, že se strom stává aktivem, nikoliv závazkem.
NAŠE MISE
-
Maximalizovat ekosystémové služby pečlivě vybraných stromů při zachování jejich bezpečnosti.
-
Provádět opatření, kterými je možné těchto cílů dosáhnout.
-
Optimalizovat tato opatření tak, aby vedla k nejefektivnějšímu využití finančních prostředků a zanechání nejnižší uhlíkové stopy.
-
Nacházet finanční zdroje k provádění takových opatření.
-
Iniciovat a provázet výzkum opatření, která vedou k maximalizaci ekosystémových služeb stromů.
-
Iniciovat implementaci inovací v oblasti urbánního lesnictví do praxe.
Ing. Martin Tušer
Prezident spolku
Žaneta Tušerová
Ředitelka komunikace
NAŠI LIDÉ
Mgr. Jaroslav Tušer
IT infrastruktura, databáze a AI
a další...
DŮVODY PROČ:
Klimatická změna je nejurgentnějším problémem lidstva. Pokud ji neutlumíme, všechny ostatní hodnoty a požitky se stanou nerelevantní. Naše vzdělání, bohatství ani krása nebudou mít žádný význam.
Velké stromy ve městech jsou nevyužitým nástrojem pro boj s klimatickou změnou a mizí z našich sídel. Čím větší je strom, a čím více roste, tím více přistívá jak k mitigaci kliamtické změny pomocí skladování a sekvestrace uhlíku, tak i adaptaci na ni, např. chlazením okolí.
Přitom je relativně snadné je nejen zachovat, ale také podpořit jejich růst na maximum. Opatření k podpoře růstu jsou známá a ověřená. Patří k nim např. závlaha, vylepšení půdy v kořenovém prostoru, omezení vlivu škodlivých organismů a řada dalších.
Nahradí pokácený strom nová výsadba?
Pro adaptaci měst na klimatickou změnu je velký strom zcela nenahraditelným nástrojem. Malý jej nikdy nenahradí. Ani 100, ani 1000 nově vysazených stromů nenahradí jeden velký strom. Přesnou náhradu lze spočítat. Tak například z pohledu skladování uhlíku je třeba za 100letý dub vysadit zhruba 3000 sedmiletých stromů o obvodu kmene 14-16 cm. Pokud je dřevo z poraženého stromu spáleno, musíme číslo zdvojnásobit. (Leverett, R., Tuser, M. WE CAN’T PLANT OUR WAY OUT OF THE CLIMATE CRISIS. TREEIB.COM. LEDASCO s.r.o. 2021. https://www.treeib.com/carbon-storage-in-trees-robert-leverett*. Z hlediska sekvestrace uhlíku nebo chlazení lze jeden velký strom nahradit několika sty nových stromů, záleží velmi na tom, jak rychle stromy rostou. Má to ale svá úskalí.
Paradoxy nových výsadeb stromů
Nové výsadby ve městech jsou cca 30 let uhlíkově pozitivní, tzn., že jejich uhlíková stopa je smazána až po této době, a teprve potom nám pomáhají s bojem proti klimatické změně. Vědecké studie také uvádějí, že naděje na dožití stromu ve městě je průměrně 7-28 let, to znamená, že stromy se nikdy uhlíkové neutrality nedožijí. Takže si v podstatě výsadbami stromů škodíme, místo toho, abychom si pomáhali.
V sídlech je obecně také málo místa na nové výsadby. Takže i když je náhradní výsadba uložena, jsou nové stromy vysazeny na okraji města, daleko od místa, kde původně rostly.
Mnoho měst zkouší pro výsadby druhy stromů, které jsou označovány jako tolerantní k suchu. Je to jistě cesta, jak mít v budoucnu stromy ve městech, ale je třeba také říci, že např. jejich chladící a stínící efekt je daleko menší, než jsou tyto benefity u našich stávajících druhů. Např. lípa nebo vrba je v chlazení nepřekonatelná.
*citace nutná!